Největší výzva v prosinci: příprava na přijímací zkoušky „na střední“ – proces v praxi ZŠ

Přijímací řízení ke studiu na střední školy se zdánlivě týká především tohoto typu škol, avšak zasahuje i do dění na školách základních, a to zejména v Praze, kde jde o velmi sledovanou a z různých úhlů pohledu společensky diskutovanou událostí. Úkolem základních škol je své žáky na přijímací řízení připravit, a to nejen po stránce vědomostní, ale i v oblasti vyrovnávání se se stresem, který je s celým procesem spojený. Stejně tak poskytují či zprostředkovávají svým žákům poradenský servis v oblasti volby profesní kariéry i vhodné střední školy.

Příprava na přijímací zkoušky je proces dlouhodobý, měl by být předem dobře naplánovaný a měl by začít minimálně rok předem. Nicméně právě prosinec je měsíc, kdy na žáky, jejich rodiče a třídní učitele začne dopadat nervozita a je třeba se obrnit trpělivostí a postupovat podle předem daného plánu. Navíc 1. 1. 2026 nabyly účinnosti legislativní změny legislativní změny. 

Nač by se mělo vedení základních škol v této oblasti zaměřit?

1. Pracovat podle předem připraveného plánu, který však pružně reaguje na aktuální novinky. V naší škole se velmi osvědčil model, kdy formální stránku přijímacího řízení má na starosti ředitelka – zajišťuje vzdělávací akce, sleduje aktuální informace, rozděluje kompetence a podílí se na přípravě některých dokumentů (např. převodu slovního hodnocení do klasifikace právě pro účely přijímacího řízení). Naše škola používá v některých třídách slovní hodnocení. Postupně jsme vytvořili systém, který umožňuje tuto proceduru provést velmi rychle. Zároveň s poměrně obsáhlým slovním hodnocením používáme i procentuální úspěšnost, u níž máme nastavenu odpovídající známku. Právě v oblasti převodu slovního hodnocení dochází ke změně – nově je základní školy vypracovávají jen na žádost zákonného zástupce. Další kroky – zejména psychologickou podporu žáků a pomoc při výběru střední školy – zajišťují poradenští pracovníci (školní psycholožka a kariérová poradkyně). V některých případech se zapojují i školní speciální pedagog (např. v oblasti nácviku vyplňování záznamových archů u dyslektiků) či výchovný poradce, popř. asistent pedagoga, pokud má žák přiznané toto podpůrné opatření.

2. Spolupracovat se školskými poradenskými zařízeními. V jakých oblastech? 

• Zajištění tzv. vyšetření profesní orientace, které poskytují pedagogicko-psychologické poradny. U nerozhodnutých nebo váhavých žáků se může jednat o velmi důležitý a nápomocný krok při volbě střední školy. Právě v prosinci je potřeba navázat spolupráci v souvislosti se žáky aktuálních osmých ročníků.
• Zajištění úpravy podmínek přijímacího řízení u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – ti musejí mít pro účely přijímacího řízení vystaveno speciální doporučení, v němž se uvádějí konkrétní podpůrná opatření, která jim mají být u přijímací zkoušky poskytnuta.

3. Určit cílové skupiny, kterým je potřeba se v souvislosti s přijímacím řízení na střední školy věnovat, a následně pro ně naplánovat a realizovat konkrétní akce. Naše cílové skupiny tvoří:

Třídní učitelé 9. ročníků, ale také 7. a 5. ročníků a asistenti pedagoga působící v těchto ročnících. Těm je potřeba poskytnout aktuální informace nejen o průběhu přijímacího řízení, ale i o administrativě spojené s podávání přihlášek na střední školy. Zároveň je potřeba, aby se se žáky na danou problematiku zaměřili v průběhu třídnických hodin a naplánovali různé akce (např. návštěvu veletrhu středních škol). Mohou být také těmi, kteří doporučí konkrétním žákům spolupráci se školním poradenským pracovištěm či školským poradenským zařízením. V neposlední řadě mohou být skvělými konzultanty a rádci, protože své žáky velmi dobře znají.

Vyučující českého jazyka a matematiky v ročnících, kterých se přijímací zkoušky týkají – ti by měli být obeznámeni s obsahem přijímacích zkoušek, znát konkrétní typy používaných úloh a zadání a rozvíjet u žáků logické myšlení a čtenářskou gramotnost. 

Žáci – těm je třeba věnovat velkou podporu. Připravit je po stránce znalostní a poskytnout jim i poradenskou pomoc. Zapomínat bychom neměli ani na psychickou podporu. Které konkrétní činnosti se v naší praxi osvědčily?

• Přijímací zkoušky nanečisto, které realizujeme přímo ve škole, a to hned třikrát – nejprve před vánočními prázdninami, potom na konci ledna (Cermat) a nakonec těsně před přijímacími zkouškami. Právě v prosinci vyučující matematiky a českého jazyka připravují jednotlivé testy a následně je pak se žáky realizují a vyhodnocují.
• Škola v přírodě zaměřená na přípravu na přijímací zkoušky – realizujeme ji vždy na konci března. Žáci 9. ročníků zde trénují testové úlohy, mají možnost s učiteli konzultovat problematické úlohy a zadaní.
• Pro žáky 5. ročníků pořádáme kurzy k přijímacím zkouškám, kde si mohou zopakovat učivo prvního stupně z českého jazyka a matematiky. V této souvislosti právě v posledním měsíci roku řešíme veškeré přípravné práce – přihlašování žáků, volbu lektorů a prostor či přípravu materiálů. 
• Třídnické hodiny zaměřené na přijímací zkoušky, které realizuje nejen třídní učitel, ale také školní psycholožka a kariérová poradkyně. Prosinec je vhodný měsíc na konzultaci s třídními učiteli a volbu správných termínů jednotlivých akcí, s ohledem na aktuální situaci v konkrétní třídě.

Zákonní zástupci – to je skupina, na niž základní školy bohužel občas zapomínají, což je velká škoda. Dobře informovaný rodič spolupracující se základní školu může své ratolesti v rámci přijímacího řízení mnohé usnadnit a v mnoha případech mu významnou měrou pomoci. Které konkrétní akce pro rodiče mohou být přínosem?

• Konzultace s poradenskými pracovníky školy zaměřené na výběr střední školy, odbourávání stresu apod.
• Tematická setkání, semináře či webináře pro rodiče zaměřená na problematiku přijímacího řízení. V naší škole pořádáme jeden seminář věnovaný formálním náležitostem přijímacího řízení (termíny, formy přihlášek, zdroje informací, systém vyhodnocování přijímacího řízení atd. – realizuje ředitelka školy a kariérová poradkyně za účasti třídních učitelů) a druhý věnovaný volbě vhodné střední školy a práci se stresovými momenty (vede školní psycholožka).
• Poskytování informací formou prezentací ze vzdělávacích akcí či odkazů na návodná videa.