Profesní tipy: jak na přípravu přijímacího řízení ke studiu na středních školách?

Přijímací řízení ke studiu na středních školách je v poslední době snad nejdiskutovanějším a nejvýbušnějším tématem v českém školství. Hovoří o něm odborné i laická veřejnost. Na žáky a rodiče (zejména z české metropole) působí přijímací řízení jako strašák. I když se základním školám, jejichž lavice žáci opouštějí, po administrativní stránce v mnoha ohledech ulevilo, je potřeba věnovat těmto věcem zvýšenou pozornost. Nejde totiž pouze o samotnou proceduru podávání přihlášek, ale hlavně o zodpovědný přístup základních škol ke kariérovému poradenství a hledání optimální vzdělávací cesty každého jedince.

Právě listopad lze považovat za vhodný měsíc, kdy by se tomuto tématu měl management školy a jím určení další pracovníci začít věnovat. Proč? Protože právě v tomto období začínají střední školy pořádat dny otevřených dveří a v Praze se navíc koná veletrh středních škol Schola Pragensis.

Nač by se tedy mělo vedení základních škol v této oblasti zaměřit?

1. Organizace a plánování. Je ideální připravit si časový plán, jak bude škola v této oblasti pracovat, kteří pracovníci jej budou realizovat a jak si rozdělí jednotlivé kompetence.

V naší škole se velmi osvědčil model, kdy formální stránku přijímacího řízení má na starosti ředitelka – zajišťuje vzdělávací akce, sleduje aktuální informace, hlavně na internetových stránkách MŠMT ČR a Cermatu, rozděluje kompetence a podílí se na přípravě některých dokumentů (např. převodu slovního hodnocení na klasifikaci právě pro účely přijímacího řízení).

Naše škola používá v některých třídách slovní hodnocení. Postupně jsme vytvořili systém, který umožňuje tuto proceduru provézt velmi rychle. Zároveň s poměrně obsáhlým slovním hodnocením používáme i procentuální úspěšnost, u níž máme nastavenu odpovídající známku.

Další kroky – zejména psychologickou podporu žáků a pomoc při výběru střední školy zajišťují poradenští pracovníci – školní psycholožka a výchovná poradkyně. V některých případech se zapojují i školní speciální pedagog (např. v oblasti nácviku vyplňování záznamových archů u dyslektiků) či výchovný poradce, popř. asistent pedagoga, pokud má žák přiznané toto podpůrné opatření.

2. Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními. V jakých oblastech probíhá?

• Zajištění tzv. vyšetření profesní orientace, které poskytují pedagogicko-psychologické poradny. U nerozhodnutých nebo váhavých žáků se může jednat o velmi důležitý a nápomocný krok při volbě střední školy.
• Zajištění úpravy přijímacího řízení u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – ti musí mít pro účely přijímacího řízení vystaveno speciální doporučení, v němž se uvádí konkrétní podpůrná opatření, která jim mají být u přijímací zkoušky poskytnuta.

3. Určení cílových skupin. Kterým je potřeba se v souvislosti s přijímacím řízení na střední školy věnovat a následně pro ně naplánovat a realizovat konkrétní akce?

Třídní učitelé 9. ročníků, ale také ročníků 7. a 5. a asistenti pedagoga působící v těchto třídách. Těm je potřeba poskytnout aktuální informace nejen o průběhu přijímacího řízení, ale i o administrativě spojené s podáváním přihlášek na střední školy. Zároveň je potřeba, aby se s žáky na danou problematiku zaměřili v průběhu třídnických hodin a naplánovali také různé akce (např. návštěvu veletrhu středních škol, viz výše). Mohou být také těmi, kteří doporučí konkrétním žákům spolupráci se školním poradenským pracovištěm či školským poradenským zařízením. V neposlední řadě mohou být skvělými konzultanty a rádci, protože své žáky velmi dobře znají.

Vyučující českého jazyka a matematiky v ročnících, kterých se přijímací zkouška týká – ti by měli být obeznámeni s obsahem přijímacích zkoušek, znát konkrétní tipy používaných úloh a zadání a rozvíjet u žáků logické myšlení a čtenářskou gramotnost.

Žáci – těm je třeba věnovat podporu. Připravit je po stránce znalostí, ale poskytnout jim i poradenskou pomoc. Zapomínat bychom neměli ani na jejich psychickou podporu. Které konkrétní činnosti se v mé praxi osvědčily?

• Přijímací zkoušky na nečisto, které realizujeme přímo ve škole, a to hned nejprve před vánočními prázdninami a potom těsně před přijímacími zkouškami (ty realizujeme ve spolupráci s MAP IV Praha 1).
• Škola v přírodě zaměřená na přípravu na přijímací zkoušky – realizujeme ji vždy na konci března. Žáci 9. ročníků zde trénují testové úlohy, mají možnost si učiteli konzultovat problematické úlohy a zadaní.
• Ještě před začátkem školního roku mohou naši deváťáci absolvovat matematický kemp (ve spolupráci s MAP IV Praha 1).
• Pro žáky 5. ročníků pořádáme také kurzy k přijímacím zkouškám, kde si mohou zopakovat učivo prvního stupně z českého jazyka a matematiky.
• Třídnické hodiny zaměřené na přijímací zkoušky, které realizuje nejen třídní učitel, ale také školní psycholožka a výchovná poradkyně.
• Společná návštěva veletrhu Schola Pragensis.

Zákonní zástupci žáků – to je skupina, na niž základní školy v této oblasti bohužel občas zapomínají, což je veliká škoda. Dobře informovaný rodič spolupracující se základní školu může své ratolesti v rámci přijímacího řízení mnohé usnadnit a v mnoha případech významnou měrou pomoci.

Které konkrétní akce pro rodiče mohou být přínosem?

• Konzultace pro rodiče s poradenskými pracovníky školy zaměřené na výběr střední školy, odbourávání stresu apod.
• Tematická setkání, semináře či webináře pro rodiče zaměřeny na problematiku přijímacího řízení. V naší škole pořádáme jeden seminář věnovaný formálním náležitostem přijímacího řízení (termíny, formy přihlášek, zdroje informací, systém vyhodnocování přijímacího řízení atd. – realizuje ředitelka školy a výchovná poradkyně za účasti třídních učitelů) a druhý věnovaný volbě vhodné střední školy a práci se stresovými momenty (vede školní psycholožka).
• Poskytování informací formou prezentací ze vzdělávacích akcí či odkazů na návodná videa, např. jak se přihlásit do elektronického systému DIPSY, jehož prostřednictvím se podávají přihlášky k přijímacímu řízení na střední školy, či jak funguje algoritmus vyhodnocování přijímacích zkoušek.