Co dělat, když…
1. Váháme, jak začít. Učitel: Děkuji, že jste přišli. Dnes rozhovor povede [žák], já pomohu udržet čas a jasnou formulaci dohody.“ Žák: „Krátce shrnu, na co jsem hrdý/á a s čím potřebuji pomoct.“
2. Žák je nepřipravený. Učitel: „Jak ti mohu dnes pomoci?“ / „Co chceš, aby si rodiče odnesli z dneška?“ A začněme ukázkou z hodiny/portfolia nebo společnou reflexí poslední písemné práce nebo vyjděme z dotazníku (žák vyplňuje před tripartitou).
3. Když se zacyklíme. Učitel: „Zastavme se – co je pro nás tady teď to nejdůležitější?“
4. Rodič dominuje. Přerámujme situaci: jaké konkrétní kroky můžeme udělat do příště? 2 kroky školy, 1 krok doma.
5. Došel nám čas. Učitel: „Máme 4 minuty. Navrhuji zúžit to na 1 cíl a 2 kroky.“ Případně si domluvme krátké navázání na schůzku (5–7 min. online / po hodině).
6. Žák s SPU/SVP. Pokládejme nekomplikované otázky, připravme vizuální opory (piktogramy, barevné členění apod.), definujme kratší cíle. Můžeme přizvat pracovníka ŠPP.
7. Máme obavy, že to žáci nezvládnou. Připravme je v hodině (5 až 10 minut), zkusme modelový rozhovor nahlas.
8. Máme obavy, že rodiče nepřijdou. Naplánujme širší časová okna (odpoledne/podvečer), alternativně online.
9. Nastane „trapné ticho“. Připravme si baterii otázek, příklady z portfolia, důkazy o učení.
10. Dostaneme se do konfliktu, budou pracovat emoce. Učitel: „Vnímám, že je to pro vás citlivé. Co potřebujeme, aby to bylo zvládnutelné?“ A dodržujme pravidlo: fakta – pochvala – jeden konkrétní a splnitelný cíl – dohoda.
11. Problémový rodič. Rovnou přizveme kolegu, pracovníka ŠPP nebo někoho z vedení.
A na závěr doporučujeme:
Tipy připravila Mgr. Markéta Filla, Ph.D., učitelka se specializací dějepis a občanská výchova, metodička ICT. Žákům pomáhá najít cestu k tomu, jak být kompetentním občanem, který se s přehledem orientuje ve světě a je připraven na výzvy 21. století. Pět let působila jako zástupkyně ředitelky na soukromé ZŠ. Zaměřuje se na inovace ve školství a efektivitu práce učitele.
