Ti, kteří ve školství nikdy nepracovali, učitelům závidí jejich dva měsíce prázdnin. Ti, kteří ve školství působí, vědí, že bez těchto dvou měsíců by se to nedalo zvládnout. Ony to navíc tak úplně nejsou prázdniny, protože přípravy nového školního roku nepočkají, nemluvě o tradičních stavebních či jiných změnách a úpravách v budově školy, které se odehrávají skoro každé léto. Je-li člověk ve vedení školy, pak je práce v době prázdnin víc než dost. Když navíc nejde o přímou výuku, nezkušené okolí nechápe, o čem hovoříte, jakou práci máte na mysli, vždyť děti přeci ve škole nejsou.
Práce s lidmi je velmi komplexní, mnohdy nevyzpytatelná, stále vyžaduje naši plnou koncentraci a značnou dávku flexibility. Neexistuje jednoduchý recept, jak ji vykonávat, každý den přinese něco nového. Přestože všichni učitelé mají svoji odbornost, resp. aprobaci, práci s lidmi se nevyhne žádný a mnohdy stojí mnohem více v popředí výkonu profese než samotné odborné znalosti z fyziky, jazyků, historie a podobně.
Prázdniny a příležitost si odpočinout od každodenních interakcí se žáky, kolegy, nadřízenými i podřízenými, rodiči žáků, externími partnery i kontrolními orgány školy jsou proto nezbytnou součástí pedagogické profese. Po nich ovšem přichází každoročně radikální zlom a okamžitá nutnost být v kontaktu se všemi výše uvedenými. Jak tento rychlý přechod „z nuly na sto“ ustát?
Zkuste se na sklenici dívat tak, že je z půlky plná, nikoli z půlky prázdná. Prázdniny byly fajn a na co se můžete těšit po příchodu do školy? Zkuste si něco vybavit, aktivně si těšení plánujte.
Zkuste mít konkrétní vize. Při obecném určení, co je třeba udělat, může mít někdy člověk pocit, že ho čeká nerozmotatelné a zahlcující klubko úkolů a povinností. Zastavte a zkuste si představit, jak konkrétně to bude vypadat – kdy, kde, s kým a jak budete co vykonávat, jaký bude přesný postup, kolik času který z úkolů zabere, co musíte zvládnout sami, na čem budete pracovat s dalšími. Namísto neurčité změti povinností si představte, jak budou jednotlivé činnosti probíhat.
Naplánujte si něco, co vám návrat do procesu zpříjemní. To nejmenší je zajít si s kolegy, s nimiž se přátelíte, na oběd. Ale co společné neformální podvečerní setkání? Co společná návštěva kina či divadla? Společné nákupy? Společná návštěva nějakého letního festivalu v okolí? A není myšlen celý tým, ale ti, se kterými jste opravdu rádi.
Prázdniny i dynamika školního roku jsou nedílné součásti pedagogické profese. Jestli ale před návratem do školy na konci srpna pociťujete velmi nepříjemné pocity a nic z výše uvedeného nefunguje, pak možná toto období bylo příležitostí k reflexi dosavadního působení ve školství a zhodnocení, zda stojí za to v tom pokračovat. Pro někoho se návrat do školy může jednoduše zpříjemnit i tím, že si řekne, že to je jeho poslední rok v této instituci, který využije pro hledání jiného působiště.
Připravila doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., školní psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha, z. ú., autorka mnoha odborných publikací a odborná garantka časopisu Školní poradenství v praxi.
