My si pořád na něco stěžujeme. Že děti neumějí česky a počítat a historii… Také že jsou nevychované a nic nevydrží. Ovšem z pohledu dospělého života je evidentní, že nám rozhodně velmi scházejí měkké dovednosti. Museli by to přiznat i sami kritici úpadku znalostí u současných dětí, jejichž komentáře jsou často nechápající i velmi hloupé, občas až nenávistné. Neumíme zkrátka diskutovat, vyjednávat, poslouchat partnery i protivníky, hledat kompromisy a tedy i přijatelná řešení. Dělá nám problémy být respektující, empatičtí, citliví, slušní. A mohl bych pokračovat ve výčtu toho, co nám v dospělém životě působí skutečné problémy při individuálním fungování ve společnosti i v soukromém životě.
Můžeme diskutovat, nakolik a od kdy se dá rozvíjet např. emoční inteligence, ovšem pedagog z podstaty své profese přijímá proaktivní pohled na veškeré oblasti. Všechno se totiž dá rozvíjet a učit. Výsledky se sice velmi liší u jednotlivých dětí s odlišnými osobnostmi a přicházejících z různých rodin, nicméně nic jiného nám v posledku nezbývá než se o to stále pokoušet a věřit, že se efekt dostaví.
Osobně jsem zastánce každodenní nespecifické podpory, která se týká banálních událostí, které se stanou v životě každé třídy. Pro rodinu to ovšem platí taky. Doma začíná narozením a pak vstupem do školního kolektivu. Chováme se tedy ve škole konzistentně tak, že dítě vstřebává naše postupy a reakce na rozmanité situace, přičemž je naděje, že se až zautomatizují.
Za jeden školní rok mají učitelé desítky příležitostí, aby ukázali žákům slušné, citlivé… chování. Oni jim je vlastně trochu svým přístupem vnucují a (ne)přímo na ně naléhají, aby se chovali podobně. Vedle toho můžeme některé dovednosti učit programově. Předmět sociální a emocionální výchova vítám. Proti jeho zavedení nemůže mluvit ani to, že na podobnou oblast nejsme ve škole zvyklí a že to všichni učitelé hned nebudou umět. Ovšem stejně spatřuji těžiště v každodenním pozitivní přístupu všech pracovníků školy.
Radu odborníka připravil dětský psycholog PhDr. Václav Mertin, uznávaný odborník se 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.
