Vedení škol chodí denně bezpočet e-mailů s nabídkami všemožných edukačních aktivit, vzdělávacích programů, metodik či studijních materiálů. Jednou za čas se najde jehla v kupce sena a vaše oko padne na nabídku, která skutečně působí věrohodně a žactvo obohatí. Pokud vůbec najdeme čas podobné e-maily rychločtením prohlédnout, jak poznat, co stojí za větší pozornost?
Jedním z klíčových kritérií výběru je, že nabízené vzdělávání stojí na vědeckých základech – tzv. evidence-based. Bohužel i v odborných kruzích se setkáváme s nešvarem prosazování různorodých přístupů, které někdo vymyslel, někdo další převzat a více lidé o tom pak začalo mluvit, čímž se metoda stala zdánlivě validizovanou. To platí pro školství, stejně jako pro poradenskou oblast.
- V prvé řadě Vám metody či postupy mají nabízet kvalifikovaní odborníci, kteří jsou buď sami přímo tvůrci metody, nebo ji zodpovědně adaptovali. Je namístě si uvědomit, kdo jsou experti v oblasti, do níž příslušná metoda spadá. Jejich vzdělání deklarované v medailonku na webových stránkách příslušného programu či produktu by toho mělo být jistou zárukou. Jestliže toto vše chybí nebo metodu nabízí odborník ze zcela jiné sféry, pak je vhodná zvýšená ostražitost.
- Každá vědecky ověřená metoda je založená na odborných teoriích a konceptech. Vznikla po zevrubném a pečlivém studiu příslušné oblasti, odkazuje se na odborníky i publikace, které vydali, přesně deklaruje, čím může být prospěšná, v jaké oblasti vzdělávání je využitelná. Vždy jde o metodu, která staví na více zdrojích, jež se vzájemně obohacují, navazují na sebe, rozvíjejí studovaná témata, a tak potvrzují odbornost příslušné metody. Jakmile je za metodou jedno jméno, jeden člověk, jeden institut, aniž bychom se mezi odborníky či v literatuře potkali s dalšími názory, může jít o šarlatánství. Bdělost a opatrnost je namístě také tehdy, když jedna metoda slibuje, že vyřeší mnoho různých výukových problémů, nebo dokonce odstraní potíže, o nichž současná věda ví, že nejsou snadno řešitelné (např. odstraní dyslexii, vyléčí autismus).
- V neposlední řadě důvěryhodné metody a nástroje edukace byly odborně prověřeny v praxi, za využití výzkumných postupů. Jejich efektivitu lze doložit daty i fakty, která vyplývají ze systematického sběru informací, jimiž bylo prověřováno, že příslušné nástroje skutečně plní své funkce. Příkladem dobré praxe tohoto typu jsou všechny programy, které nabízí organizace Schola Empirica, z. ú. Obvykle je přebírají ze zahraničí, kde dlouhodobě fungují a byly vědecky prověřeny na stovkách i tisících žáků a škol. Přesto mají za sebou i české adaptace programů dlouholeté pilotování a ověřování v našem prostředí. Takto vznikají postupy, které lze skutečně s plnou důvěrou využívat ve školách v ČR.
Proč lpět na evidence-based postupech? Protože tímto dáváme najevo, že vzdělání má hodnotu. Protože škola má být místem poznávání, což nelze realizovat prostřednictvím dojmologie. Protože chceme-li, aby se naši žáci a studenti vzdělávali, musíme jim dávat najevo, že to má smysl a také my se stále vzděláváme a své nabyté znalosti a dovednosti aktivně používáme. Protože využívání vědecky prověřených postupů dokladuje i naši vlastní odbornost, a ta by měla být u vedení školy zcela prokazatelná.
Připravila doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., školní psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha, z. ú., autorka mnoha odborných publikací a odborná garantka časopisu Školní poradenství v praxi.