Příklad z praxe zkušeného dětského psychologa:
Ve škole platí, že jeden, byť i velmi osvědčený postup nebude fungovat pro všechny žáky. Případně letos výborně funguje, a v příštím roce, v jiné třídě, nikoliv.
Známe to i z rodiny, kde máme za to, že jde o stejnou rodinu, stejné rodiče, kteří se snaží vychovávat všechny své děti stejně.
Zatímco starší dva synové byli velmi přijatelně řiditelní, nejmladší dcera byla nesmírně svéhlavá. Použití stejných výchovných prostředků u ní absolutně nevedlo k výsledkům, dokonce ani použití hrubého násilí nebylo účinné. A než se matka nechala přesvědčit o nevhodnosti svých přístupů, prošly obě obdobím zbytečného trápení. Matka při výchově dcery postupovala stejně jako u kluků. To by nemusela být žádná vada, kdyby to fungovalo. Ovšem když to nefungovalo, nejprve se pokusila naplnit obecnější princip, že když to nejde silou, půjde to větší silou. Jenže když se něco nedaří delší dobu, je žádoucí to zkusit jinak. Když se k tomu s pomocí zkušeného psychologa dopracovala, tak vcelku velmi rychle došlo k pozitivní změně. Dívka vyrostla a dnes je úspěšná profesně i jako maminka. Je zajímavé, že si na matčiny výchovné postupy vůbec nepamatuje.
Možná někdo psychologicky vzdělaný řekne, že negativní vzpomínky pouze potlačila a že ve skrytu čekají na svou příležitost. Já bych spíš řekl, že máma je vykompenzovala mnoha a mnoha pozitivními činy, a tak i když tam někde jsou uschovány, jejich vliv je nulový.
I ve škole se stále ještě občas setkáváme jako s vrcholem spravedlivého přístupu, že neděláme rozdíly a měříme všem stejně. To by jistě bylo správné, kdyby děti byly úplně stejné. Jenže jsou kluci a holky, starší a třeba o rok mladší, tedy zralejší a méně zralé, z podnětné-nepodnětné rodiny, s rozmanitými poruchami…
Jednotná škola nemůže sice dělat velikánské rozdíly v přístupu i hodnocení, ale dělat je musí. Jinak s její efektivitou budeme hýbat jen velmi málo.
Radu odborníka připravil dětský psycholog PhDr. Václav Mertin, uznávaný odborník se 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.
