Co dělat, když je start ve škole pro dítě/žáka těžký? Existuje víc situací, kdy start ve škole může být pro žáka velmi náročný. Po prázdninách, po delší nemoci, po nástupu do nové třídy.
Pokud učitel už dítě zná, tak např. ví, že mu nějakou dobu trvá než se dostane do tempa. Není proto nezbytně nutné, aby takovému žákovi na začátku roku nasázel spoustu horších známek a následně je společně obtížně opravovali. Mám na mysli jak období po prázdninách, tak po jakékoliv i nepatrně delší absenci. Jsou ale naopak děti, které začnou plné síly, kterou je bezprostředně třeba využít, protože za tři, čtyři měsíce školní docházky jim energie i motivace začnou výrazněji docházet a výkonnost se zhoršuje.
Jen abychom nespletli dohromady dvě věci. Je jisté, že žáci se výrazně liší v tom, jak rychle si zvykají po pauze na školní podmínky. Měli bychom je všechny samozřejmě normálně zatěžovat hned od začátku, ale neměli bychom spěchat s případným negativním hodnocením u těch, kteří se rozjíždějí pomalu. Případně těmto počátkům připisovat menší váhu. Jestliže totiž dítě následně podává přijatelné výkony, je zřejmé, že látku zvládá a při hodnocení bychom měli vycházet právě z těchto výsledků, a ne z toho, že na začátku roku nebo po Vánocích bylo duchem ještě někde jinde a chytlo nějaké špatné známky.
Druhá situace ovšem nastane, když do třídy nastoupí nový žák. Někdy přijdou z malotřídek, rodina se přestěhuje. Specifická situace nastane, když se sloučí dvě třídy. Fakt, že některé děti rychle vplují do nových podmínek, velmi rychle se adaptují, neznamená, že to platí pro všechny. Učitel by měl víc pozorovat a s dětmi mluvit. Neformálně by měl prohodit i pár slov s rodiči, aby zjistil, jak se dítě cítí. Osobně jsem přesvědčený, že by měl být aktivní a alespoň mírně podpořit zapojení nového žáka do kolektivu třídy.
Je známo, že když je žák v dobré pohodě, jeho výkonnost je spíš větší. Stojí za to investovat energii do toho, aby skutečně v pohodě byl.
Radu odborníka připravil dětský psycholog PhDr. Václav Mertin, uznávaný odborník se 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.
