Poslední průzkum společnosti Scio (autorka příspěvku mj. spolupracuje se společností Scio a podílela se na zpracování výsledků průzkumu) ukázal, že 2 z 5 dětí druhého stupně českých ZŠ mají zkušenost s používáním aplikací a nástrojů s umělou inteligencí. Žáci používají nejen nejznámější ChatGTP, ale i aplikace s AI v rámci sítí Instagram či TikTok. Uváděli i aplikaci My AI (respektive Snapchat), která mj. umožňuje komunikaci s AI v roli kamaráda, poradce či psychologa.
Zvláště pro děti, které se cítí osamělé, může takový způsob zábavy představovat vítanou alternativu. Děti přirozeně touží po komunikaci, zábavě, pozornosti a přijetí. Umělá inteligence jim tohle všechno do jisté míry může poskytnout. Rychle, snadno, kdykoli a bez konfliktů.
Ve školách je stále více dětí, které se neumí začlenit do kolektivu, je pro ně těžké přizpůsobit se skupině a najít si přátele. Spousta z nich trpí pocitem oddělenosti, osamocení a různými úzkostmi. Takové děti můžou umělou inteligenci vnímat jako důležitého společníka a kamaráda. Je kdykoli po ruce, povídá si s nimi a udělá, co oni chtějí. Sami si ji naprogramují a „vychovají“ podle svého. Otázkou zůstává:
Co všechno jim to přinese do života? A dokážou rozlišit, že si nepovídají se skutečným kamarádem, ale s umělou aplikací bez emocí a živého vědomí?
Riziko šikany
S nástupem AI se objevil ještě jeden problém. Děti rády testují – svou pozici ve skupině, hranice, kam můžou zajít. A šikana mezi žáky prostřednictvím fotek, obrázků, příběhů a zpráv vytvořených za pomoci AI už se běžně děje, a může být ještě více ubližující než kdykoli předtím. Je to silná a snadno získatelná zbraň. Je potřeba o tom s dětmi v rámci prevence zavčasu mluvit. Ukázat jim, kde leží hranice respektu, jak poznat ubližující chování, kdy si říci o pomoc a jak v praxi postupovat.
Co s tím?
Pro aktivní prevenci a řešení potenciálních problémů spojených s využíváním umělé inteligence dětmi je klíčové začít pracovat zejména na následujících úrovních:
1. Kvalitní preventivní programy
Je nezbytné obohatit nabídku preventivních programů o témata, která děti seznámí s tím, co to umělá inteligence je, jak funguje a jaké jsou její možnosti i limity. Tyto programy by měly zdůrazňovat jak pozitivní, tak rizikové aspekty využívání AI a vést děti k uvědomění si důležitosti kritického myšlení a zodpovědného chování online.
2. Vzdělávání pedagogů
Pedagogové by měli být dostatečně vzděláni o práci s umělou inteligencí a aplikacemi, které ji využívají. To zahrnuje porozumění různým typům aplikací, možnostem interakce s AI a identifikaci potenciálních rizik pro žáky. Díky tomu budou pedagogové schopni lépe poradit dětem a poskytnout jim podporu a prevenci.
3. Specializovaná odborná pomoc a podpora
Školy by měly mít oporu i v neziskové sféře, v organizacích, kam se budou moci děti, rodiče a pedagogové obracet o pomoc v otázkách využívání umělé inteligence. Tyto organizace by měly poskytovat školení, konzultace a materiály pro pedagogy, aby byli lépe vybaveni k řešení situací spojených s AI ve vzdělávání.
4. Propojenost tvůrců aplikací s dětskými psychology a metodiky prevence
Rovněž je důležité, aby tvůrci aplikací s umělou inteligencí spolupracovali s dětskými psychology a metodiky prevence při vývoji svých produktů. Tímto způsobem mohou být aplikace navrženy tak, aby minimalizovaly rizika pro děti a poskytovaly jim bezpečné prostředí. Spolupráce s odborníky může pomoci tvůrcům lépe porozumět potřebám a vnímání dětí.
Radu odborníka připravila Ing. Petra Grabačová, školní metodik prevence a poradce pro vztahy a metodik a lektor prevence v Prev-Centrum, z. ú.
