Příklad z praxe zkušeného dětského psychologa:
Anička nastoupila do první třídy. Vcelku radostně. Po měsíci nebyly žádné stížnosti od paní učitelky, dobře se zapojila, přiměřeně plní úkoly, snad jen konstatování, že je hodně pohyblivá. Takže ji paní učitelka nechává rozdávat sešity, aby se přitom proběhla, což pomáhá a docela postačuje ke zklidnění.
Jen rodiče mají obavy, protože doma se pravidelně vzteká kvůli maličkostem. Pak je až téměř bez sebe (ve školce to však nikdy neudělala). Mají strach, že kdyby se podobným způsobem zachovala i ve škole, mohla by si zkomplikovat vztah s paní učitelkou i spolužáky.
Co s tím?
Možná někdo řekne – přepečliví, úzkostní rodiče (zejména matka), zbytečně plaší. Ovšem oni takoví reálně jsou a tímto způsobem své obavy přenášejí i na dceru. Nemají zkušenosti s více dětmi, nemohou tedy dobře vědět, jak moc jde o běžné chování.
A opravdu nikdo nemá jistotu, že dívka nezačne podobně reagovat ve škole. Měli bychom je proto ocenit, když se věnují problému dříve, než nastane nebo zesílí. Známe rodiče, kteří „nevidí“ i masivní a dlouhodobé problémy a odmítají s nimi cokoli dělat a kamkoli jít.
Důležité je poskytnout jim doporučení, co (ne)mají dělat:
- Nerozčilovat se, neoplácet, nebrat osobně, být připravený k utěšeni, ku pomoci.
- Méně mluvit a více objímat, vzít na klín…
- Někdy nechat být.
- Učit alternativní způsoby reagování.
- Co nejvíc podporovat a chválit pozitivní reakce.
- Někdy lze kolizní situaci i předejít.
Soudím, že rodičům bude stačit uklidnění a podpora důsledné laskavosti. Navíc zrání nervového systému i psychiky dívky jim jde naproti. S velkou pravděpodobnosti jde o banální problém, který možná ani nebude třeba ve škole nikdy řešit.
Tato doporučení dokáže rodičům poskytnout paní učitelka, která je navíc může uklidnit, že ona to případně zvládne.
Někdy však školní psycholog, psycholog (či pediatr) představují pro rodiče větší autority, než „obyčejná“ paní učitelka (nejde ani tak o obsah a kvalitu sdělení, ale o osobu, která je poskytuje). Navíc mohou mít obavy, aby na dívku a její problém ve škole zbytečně neupozornili. Nevyčítejme tedy rodičům, když se obrátí na odborníky „mimo“ školu, mějme pochopení.
Radu odborníka připravil dětský psycholog PhDr. Václav Mertin, uznávaný odborník se 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.
