Na dotaz odpovídá PhDr. Mgr. Monika Puškinová, Ph.D.
Musíme zaměstnanci umožnit, aby při pracovní cestě použil vlastní automobil (i když jsme mu určili jako dopravní prostředek vlak)? Musíme mít možnost použít vlastní automobil uvedenou ve směrnici?
Pokud ředitel školy používá při pracovní cestě vlastní automobil (protože mu to zaměstnavatel povolil), má doložit doklad o nákupu pohonných hmot nebo se použije cena pohonných hmot uvedená ve vyhlášce?
Odpověď:
Možnost použít vlastní automobil
Je nutné vyjít z § 157 odst. 2 zákoníku práce: Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele [zdůrazněno autorkou] místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.
Z normy zákoníku práce jednoznačně plyne, že zaměstnavatel nemusí zaměstnanci povolit použití vlastního automobilu. Zaměstnavatel použití vlastního automobilu nepovolí, pokud s tímto dopravním prostředkem nesouhlasí.
Interní předpis k poskytování cestovních náhrad
Povinný obsah interního předpisu k poskytování cestovních náhrad není dán.
Interní předpis k poskytování cestovních náhrad nemusí obsahovat pasáž popisující podmínky, za kterých zaměstnavatel zaměstnanci povolí použití vlastního automobilu. Pokud by zaměstnavatel s použitím vlastního automobilu zaměstnance v budoucnu souhlasil, bude postupovat přímo podle § 157 odst. 2 zákoníku práce.
Náhrada jízdních výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu
Opět je nutné vyjít ze zákoníku práce, tentokrát z § 158 odst. 3: Cenu pohonné hmoty prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Prokazuje-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189.
To znamená, že ředitel má doložit doklad o nákupu pohonných hmot a na základě tohoto dokladu budou poskytnuty cestovní náhrady.
Pouze tehdy, když by hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty nedoložil, použije se průměrná cena pohonné hmoty podle vyhlášky (pro rok 2024 se jedná o vyhlášku č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024; pro rok 2025 bud vydána nová vyhláška).
