Na dotaz odpovídá PhDr. Ing. Pavel Štursa, specialista na ekonomickou oblast škol a školských zařízení.
Jarmarky (velikonoční, vánoční atd.) pořádáme na chodbě školy (jen upřesňuji, že naše škola nemá SRPŠ, které často, jak slýchám, zastřešuje tyto jarmarky nebo školní trhy). Žáci prodávají za dobrovolné ceny drobné výrobky. Bez velkého nároku na materiál jsou vyrobeny ve škole i doma (náramky z korálků, sádrové odlitky, ozdoby z keramické hlíny, perníčky nebo dětské obrázky).
Jak zákonně postupovat, aby žáci mohli získané finance využít? Může se z těchto peněz hradit např. část nákladů na výlet/exkurzi? Doplňuji, že škola je příspěvkovou organizací.
Odpověď:
Akce spadající do doplňkové činnosti
Pokud by „akci“ chtěla uspořádat škola (příspěvková organizace), spadala by do doplňkové činnosti, jejíž účtování se sleduje odděleně od hlavní činnosti.
Doplňková činnost musí být škole (příspěvkové organizaci) umožněna ve zřizovací listině, která představuje rámec vztahů mezi zřizovatelem a organizací. Následně je třeba oznámit živnostenskému úřadu zahájení provozování živnosti.
Provozování volné živnosti
Jednou z povinných charakteristik živnosti je, že je prováděna soustavně (to znamená i pravidelně jednou ročně) a za účelem dosažení zisku. Co se týče činností uvedených v dotazu, jednalo by se o volnou živnost, ke které se nemusí dokládat zvláštní způsobilost.
Je třeba si uvědomit, že provozování doplňkové činnosti v režimu živnostenského zákona je ze strany živnostenského úřadu chápáno jako podnikání. Ve chvíli, kdy škola podá na živnostenský úřad oznámení o zahájení podnikatelské činnosti, na ni dopadají všechny povinnosti, které jsou především živnostenským zákonem na podnikatele kladeny (oznámení provozovny, označení sídla a označení provozovny, doklady o prodeji a další). Též je možné provedení živnostenské kontroly ze strany živnostenského úřadu.
Použití vybraných peněz (zisku)
Vybrané peníze za prodej výrobků (zisk) však organizace nemůže ihned použít jako zisk, to vyplývá z právní formy příspěvkové organizace.
Může je použít pouze na náklady, které s touto činností vznikly. Kladný výsledek hospodaření v doplňkové činnosti (zisk) je součástí ročního finančního vypořádání a je v kompetenci zřizovatele určit, jak bude tento výsledek hospodaření zapojen. Často to bývá na návrh ředitele školy s určením do rezervního fondu.
Až po tomto procesu je možné finanční prostředky použít, a to jako čerpání z rezervního fondu. Použití rezervního fondu je široké a upravuje je zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, – „k dalšímu rozvoji své činnosti“. V tomto smyslu by bylo možné finanční prostředky použít na výlet/exkurzi.
Upozornění na souvislosti s dary
V dotazu je uvedeno, že „ceny jsou dobrovolné“.
Pro jistotu připomínám, že z důvodu právní formy příspěvkové organizace škola nesmí poskytovat žádné dary (ani finanční, ani věcné). To platí i obráceně, tedy nesmí přijímat žádné dary (respektive přijímat může, pokud k tomu dal souhlas zřizovatel).
Příjem darů bývá často upraven ve zřizovací listině, např. tak, že pokud se jedná o finanční dar bez účelového určení, může ho škola přijmout (na základě generálního souhlasu ve zřizovací listině). Ostatní případy darů podléhají souhlasu zřizovatele v každém jednotlivém případě. Toto však bývá individuální pro každou organizaci, je třeba vycházet z konkrétní zřizovací listiny.
Pokud některé výrobky žáci vyráběli doma, nabízí se otázka, na základě čeho je prodává právě škola. Zda má darovací smlouvu na tyto výrobky, příp. též souhlas zřizovatele.
Prodej prostřednictvím jiného právního subjektu
Právě z důvodu velké administrativy se často využívá právě prodej prostřednictvím jiného právního subjektu (spolek rodičů, nadace nebo i jiná organizace, případně aktivní rodič podnikatel, který „akci“ zaštítí pod svým živnostenským oprávněním). Tento jiný právní subjekt může peníze z prodeje škole bezodkladně darovat na základě darovací smlouvy s účelovým určením (co má být za tyto peníze pořízeno).
Dary jsou součástí hlavní činnosti organizace. Jistě by šlo definovat účel finančního daru k úhradě výletu/exkurze. To už je otázkou dohody s dárcem.
Existují i situace, kdy dárce daruje finanční prostředky bez účelového určení (tzv. „na dobré slovo“). Následně pak paní ředitelka/ředitel dárci ukáže/předloží fakturu, co se z těchto peněz pořídilo. To je otázkou důvěry mezi školou a dárcem, pokud mají dobrou zkušenost a dárce přispívá na pravidelné bázi. Formálně je tento finanční dar bez účelového určení, a pokud to zřizovací listina umožňuje, není v tomto případě třeba souhlas zřizovatele.
I v tomto případě však musí být vždy jasné, kdo předměty prodává. Může se stát, že zvídavý kontrolor živnostenského úřadu si všimne letáku, že se bude ve škole něco prodávat, a může vyrazit na kontrolu. Proto je třeba vždy vědět, kdo prodává. Ze strany kontroly pak mohou být též položeny dotazy, na základě jakého oprávnění se prodej uskutečňuje v prostorách školy, tj. zda je uzavřena nájemní smlouva na období prodeje, případně bezúplatná výpůjčka (ta však nebývá ve zřizovacích listinách povolena).
