V každodenní praxi zažíváme různé situace, při kterých si nejsme jisti, jak bychom je měli řešit nebo jejich závažnost nabývá větší intenzity, kterou již nevyřešíme pouze přímočarými pedagogickými postupy, které můžeme vysypat z rukávu bez přípravy.
Pokud potřebujete poradní hlas, někdy je nutné požádat o posouzení stavu pedagogicko-psychologickou poradnu nebo školské poradenské zařízení.
Zkušenosti a vztahy mohou být různé, nicméně postup a možné kroky při péči o žáka je možné rozdělit do několika málo kroků:
1. Popište obtíže, které u žáka pozorujete. Zaměřte se:
- na situace, kdy se obtíže vyskytují (samostatná práce, práce ve skupinách, frontální výuka),
- na kontext (předmět),
- na čas (před/po svačině, obědě, kolikátá vyučovací hodina?),
- na prostředí, ve kterém se obtíže vyskytují (výuka, družina, při domácí práci).
Pokud se Vám na toto neodpovídá zlehka a spatra, dejte si alespoň týden nebo dva na pozorování a zapisování obtíží.
2. Poraďte se na úrovni školy. Zeptejte se kolegů, zda to vidí stejně, popovídejte si o možných opatřeních se školním psychologem, speciálním pedagogem, výchovným poradcem apod. Pokud návrh řešení vymyslíte, napište si kroky a stanovte si termín, kdy budete opatření hodnotit (cca za 2 až 3 týdny). Vše si zapisujte a značte.
3. Pokud je zapotřebí zapojení poradny, sdělte tuto skutečnost rodičům. Prezentujte, jaké obtíže pozorujete, jakým způsobem jste k nim přistupovali a jak jste je řešili, k jakým výsledkům to vedlo. Není žádoucí předjímat závěry poradny, sdělovat domnělé diagnózy. Je potřeba popsat problém a co potřebujete od PPP/SPC zjistit/zajistit. V mezidobí se domluvte i s rodiči na postupu, jaký v přechodném období zajistíte, a zda je potřeba jejich součinnost. Dávejte konkrétní doporučení, opět vše pište.
4. Příslušné PPP/SPC předložte Vaši dokumentaci týkající se pozorovaných obtíží žáka, zejména způsob řešení v posledních týdnech, kdy jste cíleně podporovali žáka. Opět, popisujte problém, nepředjímejte diagnózy.
5. Po vyšetření a obdržení zprávy z PPP/SPC si dejte čas na prostudování jak průběhu vyšetření a jeho závěrů, tak doporučení. Sepište si, jak budete konkrétní podpůrná opatření realizovat, co přesně bude mít jakou podobu. Informujte rodiče i žáka, zahrňte je do plánu . Zkonzultujte Vámi navržené postupy s pracovníkem PPP/SPC nebo školním psychologem, speciálním pedagogem. Pozvěte ho do školy k pozorování konkrétního žáka. Stanovte plán rozvoje tak, aby bylo zřejmé, kam chcete dojít a jaká bude cesta.
6. Ptejte se, ptejte se, ptejte se a konzultujte. Nebuďte na to sami.
Připravila Mgr. et Mgr. Jana Pechancová, psycholožka a speciální pedagožka, která se v DYS-centru Praha věnuje diagnostice dětí, dospívajících i dospělých, dynamické diagnostice, konzultační, poradenské a reedukační práci s klienty.
