Děti rády dostávají dárky, mají v oblibě i vybočení z běžného rozvrhu školního učení. Také se rády baví a smějí. Pokud se na oslavě Dne dětí shodnou učitelé i rodiče, tak ho děti budou určitě radostně akceptovat (a s trochu otráveným obličejem si jistě dají říct i „dospělí“ osmáci a deváťáci).
Určitě bude hrát prim fakt, že se nebude zkoušet nebo psát písemka, že bude zábava a možná něco dobrého k snědku, případně že dostanou malý dáreček. Myslím, že dětem zcela dostačuje i jen kousek z toho. V některých školách se pořádá sportovní olympiáda – v takovém případě je vše jednodušší, tedy bez velkého přemýšlení a diskuse.
Nepokládal bych ale za šťastné, kdyby jedna třída hodně slavila a paralelka vůbec.
Je třeba také dát pozor na příliš složité přípravy programu. Ty mohou očekávanou radost zvrtnout v opak a pak otráví učitele i rodiče. A děti nakonec ani neocení množství energie a času, které dospělí do přípravy investovali.
Příprava bohatého programu může vést k tomu, že usilujeme o aktivitu a zapojení samotných dětí. V určitém věku se i velmi šikovné děti často nerady předvádějí před publikem, což my hodnotíme negativně jako lenost, neochotu, výlučné zaměření na konzum. A část dětí se odmítá zapojit a vystoupit ve všech případech, tedy i na Den dětí.
Jenže ono je důležité, aby se do případného programu mohla zapojit celá třída, byť někdo třeba jen malou měrou a třeba jen důležitými pomocnými pracemi. Společné aktivity totiž posilují soudržnost třídy. Předem je vhodné probrat se třídou její představy a hlavně podíl každého na přípravách.
Může sice být hezké, když sám učitel vše připraví pro děti, na druhé straně pokládám za vhodnější, když investují trochu času a práce i samotní žáci.
Radu odborníka připravil dětský psycholog PhDr. Václav Mertin, uznávaný odborník se 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.
