Pracuji jako metodička prevence na jedné soukromé základní škole. Když jsem před několika lety nastoupila, byla jsem nadšená, jak zábavně, kreativně a hravě se zde děti učí. Po čase jsem ale zjistila, že i když učitelé k dětem přistupují s respektem a laskavě, hodiny jsou plné různorodých aktivit, velká část žáků má problémy se zklidněním a soustředěním. A to se odráží v celé atmosféře a klimatu školy.
Chodila jsem do hodin a přišlo mi, že pro dnešní děti je typické, že jsou zvyklé mít stále spoustu nových podnětů, impulsů a zážitků. Chtějí změny a rychlé výsledky. Na klidnou, tichou činnost nejsou trpělivé, ta je v konkurenci ostatních lákavých možností jen tak nezaujme.
S kolegyněmi z poradenského centra jsme se domluvily, že naučit děti a učitele vnitřnímu zklidnění bude náš hlavní cíl pro nadcházející školní rok. Nejprve jsme daly dohromady seznam krátkých relaxačních aktivit. Čerpaly jsme především z technik používaných v mindfulness a v jógové praxi, jen jsme je přizpůsobily věku dětí a školnímu prostředí. Zároveň pro nás bylo důležité, aby nezabraly příliš času a byly proveditelné ve třídě se všemi žáky naráz.
Vybraly jsme různorodé činnosti – od pohybových cvičení, dechových technik, používání hudby, zvuku, kreslení či práci s kartičkami. Všechny spojuje to, že zklidní nervový systém tak, že se přepne do klidu, uvolnění a lepšího soustředění. Je to dáno tím, že se v mozku aktivují jiná centra (neokortex), a mozek pak produkuje vlny v pomalejší frekvenci (tzv. alfa vlny).
Naší primární cílovou skupinou byli učitelé 1. stupně. Připravily jsme pro ně seminář, abychom jim techniky představily a mohli si je sami na sobě vyzkoušet. A taky nás začali aktivně zvát do hodin, abychom zpočátku techniky dělaly společně s nimi. A tím se tyto aktivity začaly šířit celou školou. Učitelé zjistili, že jim samotným chvilka zklidnění v hodině dělá moc dobře. Že se na relaxace sami těší. A děti se těší s nimi. Dokonce si o relaxace děti samy začaly říkat.
Navíc jsme ve škole zavedli pro žáky 1. stupně jednou týdně hodinu tzv. relaxárny. Jedná se o 20minutový blok relaxačních technik. Zpočátku bylo těžké naučit všechny, že si na určitou dobu v klidu sednou, soustředí se na dech nebo zavřou oči. Díky tomu, že jsme před klidnými technikami zařazovali pohyb a pak sdíleli své pocity a prožitky, se postupně zapojovalo víc a víc dětí.
Chcete si také některou techniku ve své třídě vyzkoušet? Tady je TIP:
Hra na tichou ozvěnu
Děti sedí na místě se vzpřímenými zády, můžou sedět na židlích v lavicích nebo na zemi se zkříženýma nohama. Ruce si položí na stehna dlaněmi vzhůru.
Řekneme jim, že si zahrajeme na tichou vnitřní ozvěnu. Ozvěna funguje tak, že se od stěn ve skalách odráží zvuk – nejdříve je hlasitý a pak se pomalu ztišuje. I my budeme nejdříve vydávat hlasitý zvuk a pak bude postupně tišší a tišší.
Zpíváme slabiku HAM – vždycky jen s výdechem.
Pustíme pomalou meditační hudbu.
- Zavřeme si oči a chvilku se soustředíme na náš dech. Uděláme 3 nádechy a výdechy tak, aby byly úplně neslyšné, ale přitom dlouhé a pomalé.
- Nyní se společně nadechneme a s výdechem budeme hlasitě zpívat slabiku: HAMmm (tak aby rezonovala tak trochu jako ozvěna). Opakujeme celkem 3x, každý svým tempem dechu.
- Zase se společně nadechneme, s výdechem zazpíváme HAM, ale teď ho budeme jen potichu pro sebe šeptat. Opakujeme 3x.
- Nyní se nadechneme, s výdechem zazpíváme HAM, ale nevydáme přitom žádný zvuk, jen si to budeme s výdechem myslet. Opakujeme 3x.
- Nyní se opět 3x nadechneme a budeme si představovat, že v naší hlavě zní ozvěna zvuku HAM, jako bychom byli skálou, od které se ten zvuk odráží a rezonuje.
- Pak si uvědomíme celé své tělo, zakroužíme rameny dozadu, narovnáme se a otevřeme si oči.
Nakonec se dětí zeptáme, jak se cítily, co prožívaly, jaký je nyní jejich dech?
Tip na obměnu: můžeme zpívat různé slabiky nebo zvuky – např. SÓ.
Radu odborníka připravila Ing. Petra Grabačová, školní metodik prevence a poradce pro vztahy a metodik a lektor prevence v Prev-Centrum, z. ú.
