Někdy je pro učitele snadné vytvořit si k nové třídě (se třídou) téměř okamžitě pozitivní vztah. Někdy to však nejde snadno… Je taková situace „normální“? Nebo se jedná o profesní selhání? Zeptali jsme se zkušeného psychologa:
Škola je v něčem jako život. Některé děti jsou nám bližší, jiné nám úplně nesedí. Věta mám je všechny stejně rád nemůže odpovídat skutečnosti. Pak jsou i třídy, se kterými rychle navážeme pozitivní kontakt, na první setkání si sedneme, zatímco u jiných to trvá dlouho nebo se to zcela nepodaří za celý školní rok.
Problém je, že v běžném životě se tomu, kdo je nám nesympatický, většinou můžeme úplně vyhnout nebo se s ním jednoduše nesblížíme (např. v práci), učitel tuto možnost nemá. Učit musí žáky, kteří mu jsou nesympatičtí, i třídu, se kterou si nesedne. Na druhé straně učitel je profesionál, který má za úkol naučit co nejvíc každé dítě – tedy i nesympatické. Takže je v jeho zájmu, aby si své postoje uvědomoval a i k němu se choval spíše přátelsky nebo alespoň se vší slušností a respektem.
Jednorázové „nesednutí“ určitě není selhání učitele. Ovšem pokud učiteli nesednou třídy opakovaně nebo víc tříd, měl by se sám se sebou a případně i s druhými poradit, čím by to mohlo být, co by mohl zkusit dělat jinak. (Nejméně šťastné vysvětlení by bylo, že dneska jsou děti hrozné.)
Víme, že pozitivní vztahy učitele se žáky jsou hodně důležité. Učitel by proto jejich utváření a posilování nikdy neměl vzdávat, jde o dobrou, a tedy i „výnosnou“ investici.
- Někdy pomáhají neformální akce v mimoškolním prostředí – děti mají možnost zažít učitele jako „normálního člověka“.
- Dobré mohou být méně formálně vedené třídnické hodiny.
- Mírně může nepřímo napomoci posilování vztahů s rodiči – možná to už tolik nefunguje u puberťáků, ale mladších dětí určitě.
- Děti dobře vnímají přátelský, vstřícný, byť důsledný, a někdy i přísný přístup učitele. Tím jim poskytuje jistotu.
- Uvědomují si také, když za ně bojuje, když je chrání.
- Absolutní spravedlnost neexistuje, ale učitel by měl všechny modifikace přístupu k jednotlivým žákům srozumitelně vysvětlit. A měl by dávat pozor, aby některým žákům nenadržoval.
Radu odborníka připravil dětský psycholog PhDr. Václav Mertin, uznávaný odborník se 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.
