Rodiče předškoláků už řeší, zda jsou jejich potomci dostatečně připraveni na nástup do 1. třídy. Nemáme křišťálovou kouli a nepoznáme to zcela bezpečně, jsou ale vývojové oblasti, které můžeme zmapovat a stanovit s vyšší pravděpodobností, zda je dítě školsky zralé.
Pokud v některých případech váháte, zkuste si odpovědět na následující otázky. Získáte tak základní profil dovedností a dispozic budoucího prvňáka a možná si lépe společně s rodiči uvědomíte, že je vše přiměřeně rozvinuté, anebo se někde projevují potenciální obtíže.
1. Řeč. Hovoří předškolák dostatečně zřetelně, zvládá vyslovovat správně většinu hlásek? A pokud v řeči něco není plně rozvinuté, dochází s ním rodina na logopedii a věnují se nácviku výslovnosti? Má přiměřenou slovní zásobu a umí se vyjádřit (vyprávět o zážitcích, říct, co chce, co potřebuje apod.)? Zná nějaké písničky, básničky, umí vytleskat slovo po slabikách?
2. Vytrvalost a soustředění. Zvládne pracovat na zadaném úkolu přiměřeně dlouho? Umí dokončit zadanou práci? Vydrží poslouchat, když se mu něco vypráví nebo čte? Ví, co má dělat, když se ve školce nebo na kroužku zadávají pokyny celé skupině a zazní více než jedna informace?
3. Samostatnost a jistá míra sociální zdatnosti. Dokáže se budoucí prvňák sám obléct, najíst, přinést si hračky a jiné pomůcky, s nimiž chce pracovat? Vydrží bez rodičů ve školce nebo na kroužku? Zvládne se od rodičů na nějakou dobu odpoutat a pracovat nebo si hrát s jinými dětmi a dospělými? Navazuje kontakty s druhými lidmi? Umí pozdravit, poděkovat, oslovit druhou osobu?
4. Zájem o učení. Má alespoň trochu chuť se učit a něco nového dozvídat? Zajímá se o písmenka, prohlíží si knížky, hledá a jmenuje čísla, trochu počítá (říká čísla, jak jdou za sebou), občas vezme pastelku do ruky a něco vytvoří? Nebo si raději hraje a jakákoliv studijní aktivita (pracovní list, kreslení apod.) ho nebaví a nezajímá?
5. Zkušenosti se školním prostředím. Chodil budoucí žák první třídy do mateřské školy nebo na nějaké kroužky a jiné organizované aktivity? Umí si představit, co to je být ve skupině dalších dětí a poslouchat dospělého, který není rodič ani jiný rodinný příslušník? Zvládne pracovat, když pracují ostatní? Vydrží chvíli počkat na dospělého, když něco potřebuje, ale ten se právě věnuje nějakému jinému dítku?
Je mnoho proměnných, které mohou nástup do školy podpořit nebo zkomplikovat, a neovlivníme je (skladba třídy, povaha třídní učitelky / třídního učitele, zvýšená nemocnost žáka, změny rodinného zázemí apod.), přesto mohou mít na školní úspěšnost dětí značný dopad.
Pokud ale ve většině výše uvedeného vnímáme u dítěte určitá oslabení, je odklad školní docházky ke zvážení. Ruku v ruce s ním by však mělo jít plánování tréninků anebo intervencí, které pomohou sledované deficity zmírnit. Je možné, že někteří prvňáčci se budou potýkat s určitými obtížemi i po odkladu školní docházky. Každý jsme jiný, ne všem tradiční systém našeho vzdělávání vyhovuje. Přesto bychom měli udělat maximum pro to, aby děti objevily radost z učení, poznávání a objevování.
Připravila doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha, z. ú., autorka mnoha odborných publikací a odborná garantka časopisu Školní poradenství v praxi.
