I jako dospěláci, obzvlášť ve školách, se můžeme potýkat s obtížemi s udržením pozornosti a dokončováním úkolů. Těch úkolů se totiž na nás všechny hrne obrovské množství. Ať už je to řízení a organizace, vyřizování e-mailů, zadávání informací do školních systémů, schůzky s kolegy, rodiči, poradenským pracovištěm, přípravy na různé aktivity, jednání se zřizovatelem… Jsou to prostě mraky úkolů. A co s těmi mraky udělat, aby se nepřihnaly jako pořádná bouřka a nespadly i s kroupami v jeden okamžik?
Přinášíme 9 tipů, které mohou pomoci udržet věci v plynulejším chodu:
1. Co trvá méně jak minutu, udělej hned. To je pravidlo, které báječně funguje. I malé mušky umí pořádně zkazit den, když jich najednou přiletí celé hejno. Proto pokud máte takový úkol, který byste nejraději odložili, protože jde udělat i „potom“, zkuste ho udělat hned. „Potom“ totiž můžete mít radost, že už je hotový a nekrade vám další čas. Zároveň je těžké určit (hlavně v akutní situaci), kterou činnost vybrat. Dobré doporučení je, zvolit tu nejlehčí, nebo naopak tu, do které se vám chce nejméně. Podle aktuální míry energie.
2. Na každý den si stanov 3 cíle. Minimální, optimální a maximální. Pozor! Když dosáhnete maximálního cíle a máte pocit, že zvládnete ještě něco dalšího, už to odložte na jindy. Mohli byste si ubírat z energie na další den. Optimální cíl je takový, kdy zvládnete vše nutné, a ještě jednu až dvě věci do zásoby. Minimální může být takový cíl, kdy splníte nejnutnější minimum, ostatní počká na jindy. Důvěřujte sami sobě, kde jsou vaše limity. Zblízka vypadá každý slon obrovský, ale z odstupu (času i místa) se může stát, že byste ho i přehlédli.
3. Začni tím, že si naplánuješ pauzy. O těch se odpočívá, ne mění druh práce! Pauza je mezera, volno, čas pro sebe. Dodržujte je. O pauzách je dobré změnit polohu těla, prostředí, smysl, kterým vnímáte svět okolo sebe. Například pokud jste vyhledávali zdroje, četli, opravovali, zkuste si něco poslechnout, zazpívat, zkrátka zapojit uši.
4. Úkoly, nápady si zapisuj/namlouvej. Oceníte to zejména ve dnech, kdy se vám energie nebude dostávat. Ubyde vám taky „starost“ všechno si pamatovat a tím uvolníte svoje kapacity třeba na vnímání aktuálního dění.
5. Do chodu dne si zařaď dechová i fyzická cvičení. Každý, opravdu každý má ve svém dni několik minut na cvičení dechu i těla. V 9:57 je dobrý čas představit si, jak při hlubokém nádechu proudí celým vaším tělem energie a síla. V 11:43 je dobrý čas změnit polohu těla, dát ruce nad hlavu, zadupat nohama do země a popleskat se po celém těle od noh až k ramenům a hlavě. Nebo v jakýkoliv jiný čas. Krátké a intenzivní propojení mysli s dechem a tělem ohromně energetizuje, zvědomuje a uklidňuje.
6. Dveře jsou stopka! Před každým vstupem do místnosti se u dveří zastavte, zhluboka a vědomě vydechněte, nadechněte a pak teprve vstupte. Nevadí, že jde třeba o dveře na toalety. Když si tenhle návyk vybudujete, oceníte ho při vstupu do náročné hodiny, na obtížné jednání apod.
7. Hromady rozděl na menší kusy. Hrozí vás stohy papírů, e-mailů, vyřizování? Rozporcovat! Ani šišku salámu nikdo nesní na posezení, ukrajujeme si ho pěkně po kolečkách. Tak si rozporcujte i svou práci na dílky. Rozdělte na skupiny, namixujte si obtížnou a snadnou práci, stanovte si limit pro každou část práce podle vašich sil. Doporučujeme 20 minut práce a 5 minut pauzu, oddech. Nebo střídejte činnosti po 20 minutách. Až budete mít odpozorováno, jak dlouhý časový úsek je pro vás optimální, přizpůsobte si práci vždy podle toho.
8. Konec pracovní doby. Stanovte si přesnou hodinu, za kterou už práce nesmí. Nebo třeba časové období během odpoledne. Pokud vám práce zabírá více, než je vaše pracovní doba, pokud se jí věnujete i ve volném čase a unavuje vás to, posuňte laťku níž, nemusí být vše dokonalé. Splňte to jen na optimální nebo minimální cíl.
9. Každý den se pochval aspoň za jednu drobnost. Vybavte si něco zajímavého, nového, prospěšného, co jste zažili/potkali/udělali. Pište si tyhle povzbuzováky na místo, kam se můžete ve chvílích krušna podívat.
Připravila Mgr. et Mgr. Jana Pechancová, psycholožka a speciální pedagožka, která se v DYS-centru Praha věnuje diagnostice dětí, dospívajících i dospělých, dynamické diagnostice, konzultační, poradenské a reedukační práci s klienty.
