Vzdělání je vážná životní záležitost. Do konce období mladé dospělosti jde dnes ve vyspělých společnostech o nejzávažnější vývojový úkol pro stále větší část populace. Přesto by nás to nemělo vést k tomu, že ze vzdělání a ze školy zcela vyloučíme radost, potěšení, legraci, smích, snad i zábavu. A zůstanou jen povinnosti, obavy, strach, zklamání, otrava, nuda.
Radost u mladšího dítěte máme spojenou s pobíháním, třepáním rukama, výskáním, bouřlivým smíchem. Jenže dětská radost je i neviditelná, tichá, kdy se dítě na něco těší, je spokojené, v klidu, v pohodě, nic mu neschází, s důvěrou vyhlíží příští události. Jestli je dítěti ve škole příjemně a cítí se bezpečně, je přátelsky naladěné, ničeho se nebojí, snáší bez problémů o něco větší zátěž nebo i méně zajímavý úkol, případně i jiné školní „útrapy“, než je u něho běžné.
Mezi dětmi jsou nemalé rozdíly v životním vyladění. Některé působí trvale bezstarostně, jsou stále usměvavé, pozitivně naladěné, jiné jsou od útlého věku vážnější, působí někdy až neúčastně, radost nedávají příliš najevo, což však vůbec neznamená, že jsou v životě nespokojené. Ovšem i trvale nenaladěné děti se vyskytnou – ty vidí celý svět černě hned od probuzení. A vydrží jim to celý den. Ke všem bychom se měli chovat pozitivně, podpůrně, povzbudivě, byť u poslední skupinky bude patrně efekt menší.
Radost do třídy vnášejí učitelé. Nebývá to tak složité. První krok je, že se sami usmívají, mluví klidně, přátelsky. Sdělují pozitivní očekávání, a jak to jen trochu jde, tak se sami smějí (nesmí se ovšem vysmívat), dělají legraci. Dávají žákům najevo, že jsou s nimi rádi. A není podstatné, že jim samotným není vždy do smíchu, že ani některé události ve třídě nezavdávají velký důvod k veselí.
Když se žákům něco povede, měli by jim to dávat najevo. A když se nepovede, nekřičí, nenadávají, nevyhrožují… Důležité je, aby učitel byl předvídatelný, tedy konzistentní ve svých postupech i názorech.
Posilovat radost v žácích je velmi dobrá investice do jejich vzdělávání.
Radu odborníka připravil dětský psycholog PhDr. Václav Mertin, uznávaný odborník se 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.