Pohled školní psycholožky, která koordinuje školní poradenské pracoviště.
Každý nový školní rok přináší mnoho novinek a výzev, některé z nich v září ani netušíme. Letošní rok mimo jiné zahajujeme s novelou zákona o pedagogických pracovnících. Mezi změnami, které obsahuje, je také nový typ pedagogického pracovníka ve škole, a to školský logoped. Když odhlédneme od skutečnosti, že pro některé školy v různých zákoutích České republiky může být náročné takového odborníka zajistit, z pohledu školních poradenských pracovišť je to určitě obohacení stávajícího týmu.
Zkušenosti z praxe i statistiky a výzkumy opakovaně konstatují, že přibývá dětí s různými formami narušené komunikační schopnosti. Do běžných základních škol nastupují žáci, kteří nemají řečové dovednosti plně rozvinuté. Mimo to přicházejí žáci s odlišným mateřským jazykem, kteří se jazyk výuky teprve učí, osvojování některých hlásek či výslovnost některých slov pro ně může být extrémně náročná. A do třetice ve třídách sedí žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, které mohou být spjaté právě s logopedickými diagnózami.
Můžeme očekávat, že rodiny s dětmi docházejí na logopedii, ale nemusí to platit pro všechny žáky. Navíc logoped, který se věnuje žákům v externí organizaci, má v péči mnoho žáků z mnoha škol. Intenzivní spolupráce s konkrétní školou může být někdy až moc komplikovaný požadavek.
- Školský logoped může být ve škole pravidelně.
- Je k dispozici učitelům školy. Může jim vysvětlit nuance logopedických obtíží, které si nemusí uvědomovat (jsou odborníci na jiné oblasti, je to přirozené) a které mají přímý dopad na práci žáka ve výuce.
- Může docházet na náslechy do tříd, reagovat na konkrétní situace, v nichž se žák s logopedickými obtížemi ocitne a dostaví se bezradnost, žáka i pedagoga.
- V neposlední řadě může s žáky pravidelně a systematicky jejich řečové i jazykové dovednosti trénovat, a tak napomáhat zmírňování jejich obtíží.
Proč je to nutné? Adekvátní řečové dovednosti i znalost jazyka výuky jsou klíčovým předpokladem osvojení čtení a psaní, resp. trivia. To se dál promítá do celého edukačního procesu. Mnohé výzkumy (zdroje jsou na vyžádání k dispozici u autorky) ukazují, že již po několika letech školy, tedy ještě na prvním stupni, se dramaticky liší školní výsledky žáků, kteří zahájili povinnou školní docházku s plně rozvinutou řečí, a žáků, kteří do školy nastoupili s různými obtížemi v této oblasti.
Nemůžeme zajistit, že v první třídě budou všichni bezvadně hovořit, můžeme jim ale pomoci tento deficit zmírnit a vyvarovat se tzv. Matoušova efektu.
Opakovaně se ukazuje, že efektivní vzdělávání vyžaduje ve školách multidisciplinární přístup k žákům a intenzivní spolupráci různých odborníků, převážně z řad pedagogických a jiných pomáhajících profesí. Začlenění školského logopeda do týmu školního poradenského pracoviště bezpochyby představuje další střípek v mozaice. A jen doufejme, že dojde i na další experty, kteří budou ve školách na svém místě.
Připravila doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., školní psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha, z. ú., autorka mnoha odborných publikací a odborná garantka časopisu Školní poradenství v praxi.
