Najít pedagoga, který má právě žádanou aprobaci, vyhovuje mu zrovna ten úvazek, který můžeme nabídnout, navíc je inovativní, otevřený změnám, má nápady i odhodlání a tušíme, že by nám mohl ve škole pár let vydržet, je jako hledání jehly v kupce sena.
U nás ve škole probíhají pohovory prakticky kontinuálně celý školní rok a účastní se jich vždy vedení školy, zástupci zřizovatelů i školního poradenského pracoviště. Čeho si všímám a co mě zajímá z pohledu školní psycholožky?
1. Na jednom z prvních míst stojí kompetence ke zvládání žáků se speciálními vzdělávacím potřebami. Ptáme se na zkušenosti, které může uchazeč/ka doložit ve svém životopisu, ale také na konkrétní metody práce, které dotyčného/nou bezprostředně napadnou, když mu/jí předestřeme výukovou situaci, v níž figurují žáci s ADHD, PAS, žáci nacházející se v náročné emocionální anebo sociální situaci nebo jednoduše demotivovaní a otrávení žáci, kteří nechtějí pracovat. Jak jim pomůže se v situaci zorientovat, zklidnit se, vrátit se k práci?
2. Často pracujeme v tandemech, ale také potřebujeme spolupráci kolegů, kteří učí stejné třídy, věnují se stejným žákům. Ač může být učitel ve výuce sám, ochota k týmové práci a zapojení do činnosti celého pedagogického sboru či jeho částí je pro nás také důležitá.
3. Jaké vzdělávání, kromě vysoké školy, uchazeč/ka absolvoval/a a co dalšího ho/ji zajímá? Jaká témata a jaké inovativní výukové postupy ho/ji zajímají? Má konkrétní plány na další vzdělávání? Nechceme lidi, kteří mají pocit, že už vše umí. Jestli se mají učit žáci, musí být atmosféra učení a poznávání nedílnou součástí školy.
4. Pokládáme za důležité sledovat způsob komunikace i volbu slov, když uchazeč/ka hovoří o žácích, o svých bývalých či budoucích kolezích, o práci ve škole, o spolupráci s rodiči žáků. Vyznívá z toho otevřenost vůči svému okolí, odolnost vůči náročným situacím, ochota zvládnout i nelehké momenty (a že jich v edukačním procesu je), ochota zvažovat příčiny a následky určité situace a poučit se z nich?
5. Nikdy nezůstane jen u pohovoru, vždy chceme potenciální/ho kolegu/kolegyni vidět také v přímé interakci se žáky. Jak vedou výuku? Jak mezi ně umí rozdělovat pozornost? Jak reagují na bezradnost nebo naopak na příliš rychlou práci? Jak umí vyřešit nečekanou, ale docela běžnou situaci (dojde křída/fix na tabuli, někdo ze žáků nemá pomůcky, zradí nás technika)?
Připravila doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., školní psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha, z. ú., autorka mnoha odborných publikací a odborná garantka časopisu Školní poradenství v praxi.
