Pedagogická intervence, v Plánu národní obnovy označená jako „doučování“, se stala běžným postupem podpory žáků, kteří čelí ve výuce nějakým obtíží. Už není výsadou vybraných učitelů, oficiálně se jí mají věnovat všichni pedagogové ve smyslu podpůrného opatření prvního stupně. Co se může hodit při plánování takové práce?
- Zamysleme se nad základy, které jsou východiskem pro probírané učivo. Má je žák zvládnuté? Jestli ne, vraťme se k nim, nemá smysl trénovat to, co se právě učí, když není na čem stavět, základy nejsou ukotvené.
- Trénujme od úrovně, kterou žák zvládá, která je pro něj přijatelná (podle toho vybíráme práci a úkoly) – potřebuje zažít, že při individuální práci se mu daří, že se může z učení radovat. To pomůže motivaci pro další práci.
- Zařazujme edukativní hry, metody a postupy, které nelze začlenit do běžné výuky ve třídě. Ať je práce pro žáka trochu atraktivní, ať zažije učení, které může být zábavou.
- Přemýšlejme o dalších procesech, které učení doprovázejí – jak je při právě probíraném učivu důležitá krátkodobá nebo pracovní paměť? Do jaké míry dítěti v práci brání obtíže se soustředěním? Jak je učivo závislé na znalosti specifické slovní zásoby? atd. atd. – jestli v něčem takovém nacházíme obtíže žáka, pak mu musíme pomoci hledat postupy, jimiž lze potíže překonávat, resp. musíme při práci se žákem nastavit podmínky, aby se mu práce dařila.
- Naším cílem musí být, že žák zažije při intervencích (anebo doučování) úspěch, bude dělat práci, která ho baví, bude s námi chtít pracovat znovu. Jinak bude celá práce náročná, úmorná, možná vyjde úplně vniveč.
Jestli se chce pedagogická intervence po učitelích, kteří s ní nemají předchozí zkušenost, berme to jako příležitost k učení a dalšímu profesnímu rozvoji.
Tipy připravila doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha, z. ú., autorka mnoha odborných publikací a vedoucí výzkumných projektů.
