Přijímací zkoušky na střední školu představují v řadě rodin skutečně značný stres. Asi nejohroženější jsou rodiny, které se rozhodly pro střední všeobecné vzdělání a navíc v regionech, kde je značný převis zájmu.
Nejsložitější situace se tak týká čtyřletých gymnázií. O trochu méně pak víceletých gymnázií, kde však vždycky může zaznít věta, že si to dítě vyzkoušelo, nic moc se neděje, protože má další pokus za 4 (někdy za 2) roky.
V mých očích neobstojí ti, kteří hlásají, že dětem nemáme umetat cestičky, protože život je náročný a nejsou v něm pouze úspěchy, takže když se nedostalo, jde o cennou životní zkušenost. Jde přece o vzdělání a v něm žádný neúspěch nemá opodstatnění. Máme jako společnost eminentní zájem, aby se každé dítě vzdělalo, co jen mu síly dovolí. A navíc i děti jsou lidské bytosti!
Co by rodiče mohli dělat, když se dítě do zvolené školy nedostane?
1. Měli by zkusit odvolání (s chabými výsledky přijímací zkoušky je to patrně úplně marné) – může mít však pozitivní psychologický efekt pro dítě, že rodiče ho nenechali ve štychu a udělali pro ně, co bylo v jejich silách.
2. Rodiče by měli mít variantní řešení – odborná škola, soukromá škola, studium jazyků, ojediněle i studium v zahraničí, nelze očekávat sofistikované vstřícné návrhy od dítěte.
3. Zklamání i přechodná rezignace dítěte jsou zcela na místě. Dokonce i když se tváří, že mu to je jedno. Není! Dítě ještě netuší, že životní cesty jsou rozmanité a to, co se dnes jeví jako prohra, může být ve skutečnosti začátek celoživotní úspěšné cesty. Je naivní očekávat, že bude za týden plné síly, optimismu a s chutí se pustí do nějakého studia.
4. Nicméně blíží se léto, tedy pro většinu optimistická doba, a je žádoucí hledat mu příjemný program.
5. Dítě by také mělo dostat oceňující informaci, že udělalo, co v dané chvíli mohlo (bez ohledu na naše subjektivní přesvědčení). Výčitky nejsou rozhodně na místě.
6. Že druzí možná udělali ještě o trochu víc, možná měli větší štěstí? Důležité je bránit dítě (i sebe) před pocity, že je hloupé, že nestojí za nic, že je veškerá snaha stejně zbytečná.
Někdy si však stejně říkám, co to těm našim dětem děláme a proč mají platit za neschopnosti politiků.
Radu odborníka připravil dětský psycholog PhDr. Václav Mertin, uznávaný odborník se 40letou poradenskou praxí. Specializuje se na uplatnění psychologie ve školství, individualizaci vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání a na psychologické poradenství pro rodiče dětí.
