Ano, všichni známe základní principy sebepéče. Ale ruku na srdce, kolikrát je v kolotoči pracovních dní překročíme, upozadíme, hodíme za hlavu?
Psycholožka Jana Pechancová sepsala 7 bodů pro učitele, které si můžeme promyslet a naplánovat, ještě „než to vypukne“. A třeba si je pověsit nad kávovar či na jiné frekventované místo, abychom je měli na očích a příliš často z nich neslevovali.
1. Vytvořte si prostor pro sebe.
Všichni jsme nastartovaní a připraveni věnovat se žákům, udělat maximum, aby se jim dařilo, cítili se dobře. Udělali jste ale také něco pro sebe? Když jste vybavovali třídu pro děti, připravili jste si svůj koutek? Místo, kde budete mít něco svého, co Vás vždy potěší, uklidní, udělá Vám dobře? Ať už je to fotka, oblíbený hrnek, čmárací blok, květina či pero? Mít svůj prostor je podstatné. Vy učitelé, kteří měníte třídy a máte svou základnu spíše v kabinetu, vy můžete mít u sebe talisman, heslo, cokoliv, co vám bude vždy dělat radost, uklidní vás a připomene vám chvilkový odstup od náročných situací, které třeba přijdou.
2. Pracovní doba a její mantinely.
Jakmile budete znát rozvrh hodin, vytyčte si v něm chvíle, které budete věnovat sami sobě. I na pracovišti si můžete protáhnout záda, poslechnout oblíbenou písničku, věnovat chvilku sami sobě. Víme, že někdy je náročné najít čas, byť jen na záchod. O to podstatnější jsou momenty, které potřebujete věnovat pozastavení. Pokud si pro ně přesně vymezíte čas ve svých diářích, budete s nimi tím spíše počítat a podaří se Vám je zrealizovat.
Totéž platí pro pracovní dobu. Máte sami pro sebe jasně ohraničeno, kdy rodičům/kolegům odepisujete na e-maily, kdy pracujete? Pro některé učitele je v pořádku, že jsou to večery, zatímco celé odpoledne strávili se svou rodinou, pro někoho je jasná stopka 17. hodina. A co víkend, nedělní večer? Je podstatné si s rodiči vyjasnit, do kdy Vám mohou volat/psát, kdy jim budete odpovídat. Udělejte si v tom jasno.
3. Reflexe vlastního postupu.
Oddělte reflexi své práce od reflexe práce dětí. Nezapomínejte, že reflexe není hodnocení (povedlo se, nepovedlo se). Shrňte silné stránky dne, náročné momenty (pojmenujte je) výukových celků, reflektujte dosažení cílů, popř. toho, co je zmařilo. Reflektujte pozitivní momenty (toto se mi podařilo, žáci reagovali aktivně, angažovaně apod.). Konkretizujte, nepište si jen obecná hesla. Stanovte si pravidelný čas a frekvenci, kdy toto budete dělat (týdně? denně?).
4. Stanovte si cíle.
Cíl nikdy není jen jeden. Dejte si práci a rozdělte si je na minimální cíle a ideální cíle. Plánujete si cíle denní, týdenní, měsíční, čtvrtletní? Jak přesně poznáte, že jste cíle dosáhli? V jakou změnu dosažení cíle vyústí? Pokud chcete, aby se žáci naučili konkrétní znalosti v dané oblasti, kde je nejnižší hranice toho, kdy to považujete za dostatečné (minimální cíl), a kde je Vaše ideální představa naplnění tohoto cíle? Specifikujte, napište si konkrétní představy, ať se k nim můžete vracet a mohou pro Vás být směrodatné při hodnocení.
5. Naplánujte si pauzy ve školním roce.
Všichni to známe. Momenty, kdy máme pocit, že je toho tolik, že to už nepůjde dále. Je dobré vidět v budoucnu světlý bod. Tím může být třeba školení, sebevzdělávání, samostudium, na které se těšíte, které máte dlouho vyhlídnuté. Nebo prostě jen den dovolené, který si naplánujete s přáteli/rodinou, a tím bude jistější, že ho dodržíte. Zkoordinujte termíny školení a volna s kolegy, abyste se nedostali pod tlak, že např. bude ve škole málo pedagogů a Vy byste se museli svého plánu vzdát.
6. Kolegové – záchranná síť.
Potkejte se s kolegy během přípravného týdne a dejte si chvíli na popovídání, jak jste se měli, co nového. Vztahy na pracovišti jsou podstatné. Nemusí být každý s každým blízký kamarád, ale vědět, jak se kolegům daří, jak se jim žije, je podstatné pro propojení rolí. Odhalíte přitom, kdo se čemu věnuje, v čem je dobrý, v čem se na něj/ni můžete spolehnout Vy. Dejte prostor tomu, aby se vztahy mohly rozvinout.
7. Uchopte nový školní rok jako novou příležitost.
Nevracejte se ke starým sporům, nepředvídejte stejné neúspěchy. Hleďte pozitivně dopředu. Odhoďte, co v minulém roce nefungovalo nebo Vás příliš vysilovalo. Zrevidujte své materiály, postupy, nároky na sebe. Udělejte si stručnější a přímočařejší plán a představu o školním roce a Vaší aktivitě. Koho můžete zapojit, zaangažovat? Co lze odstřihnout a nedělat nebo tomu věnovat jen minimum času?
Milí pedagogové, přeji Vám do nového školního roku co nejvíce příjemných a posilujících zážitků, pevnou oporu za zády a hodně úsměvů a radosti.
Připravila Mgr. et Mgr. Jana Pechancová, psycholožka a speciální pedagožka, která se v DYS-centru Praha věnuje diagnostice dětí, dospívajících i dospělých, dynamické diagnostice, konzultační, poradenské a reedukační práci s klienty.
