V letošním roce byl poměr mezi přihlášenými a přijímanými na střední školy skutečně extrémní. Tyto údaje zákonitě vyvolávaly stres u všech budoucích středoškoláků i jejich rodičů. Ten umocnila i média, která o tématu s náležitou dávkou „hysterie“ informovala.
První oficiální výsledky se budoucí středoškoláci i zájemci o víceletá gymnázia dozvěděli v posledním dubnovém týdnu. Pro někoho byly zdrojem úlevy a radosti, u jiných se prohloubily pocity stresu a znepokojení. Tyto prožitky se bezpochyby promítnou i do života základní školy. Zejména v devátých třídách se týkají všech, mohou mít ale dopad i na některé žáky pátých nebo sedmých tříd, obzvlášť pokud na přechod na gymnázium hodně spoléhali, anebo zažívali výrazný tlak ze strany rodičů (to ve škole ani nemusíme vědět).
Pokud ve třídě kvasí téma přijímacích zkoušek a výsledků, je namístě se mu alespoň stručně věnovat v rámci třídnických hodin anebo diskusí v českém jazyce či matematice, což byly klíčové vyučovací předměty, v nichž se žáci na zkoušky připravovali. Mějme na paměti, že jsou-li žáci zahlceni emocemi (pozitivními anebo negativními), je velmi obtížné se učit, takže diskuse a společná reflexe výsledků je možná nevyhnutelná.
1. Jestliže máte dojem, že téma přijímacích zkoušek je ve třídě hodně aktuální, zeptejte se, jestli o tom žáci chtějí hovořit. Nehledejme problémy, kde nejsou, nenuťme je do vyjádření, o která nestojí, ale dejme jim příležitost a prostor.
2. Budou-li souhlasit, je vhodné se ptát, jak se cítí, co jim běží hlavou.
3. Ve škole neterapeutizujeme, neinterpretujeme, ale snažíme se být všímaví – možná některý ze žáků bude potřebovat individuální pohovor (je-li po ruce školní psycholog, může se hodit).
4. Výsledky přijímacího řízení jsou důležité, značí změnu v dalším studiu i životě žáků, je žádoucí přijmout jejich pocity a názory, ač se nám mohou jevit s ohledem na dospělé zkušenosti nedůležité. Pro ně jsou zásadní, oni je teď žijí, naše zkušenosti nemají.
5. Pokud řešíme neúspěchy, můžeme otevřít téma, jaký je „plán B“ – žákům může pomoci, že slyší nápady dalších spolužáků, pokud o plánu sami neuvažovali. Ač byl původní plán možná ten nejlepší, teď může být úlevné mít promyšlené náhradní řešení, vědět, co mě čeká. Anebo takový plán začít chystat. Se žáky se můžeme bavit o tom, kde mohou hledat informace, jaké jsou jejich další možnosti, kdo nebo co jim může pomoci. Ať mají co nejpřesnější vizi, co se dá nyní dělat, do čeho se mohou pustit, ideálně ještě dnes.
Nejistota po nezdaru u přijímacích zkoušek může představovat zdroj extrémní osobní nepohody, někdy může až blokovat další plány a představy o budoucnosti. Situaci nemá smysl bagatelizovat, ani ji nadměrně prožívat. Přijmout pocity a zamyslet se nad tím, jaké jsou další možnosti, může pomoci. To je výzva pro vyučující – mít nabídku nějakých dalších možností promyšlenou.
Připravila doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., školní psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha, z. ú., autorka mnoha odborných publikací a odborná garantka časopisu Školní poradenství v praxi.
