Na dotaz odpovídá PhDr. Mgr. Monika Puškinová, Ph.D.
V naší škole je obtížené v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby rozvrhnout „nepřímou pedagogickou činnost“ učitele. Důvod spočívá v tom, že pedagogové často konají práci na základ DPP – kroužky, doučování z NPO, Šablony, dotace zřizovatele.
Je možné využít speciální právní úpravu danou zákonem o pedagogických pracovnících (§ 22a)?
a) Zaměstnavatel by pedagogickému pracovníkovi sdělil začátek směny a konec směn. Takto by rozvrhl např. 30 hodin.
b) Např. 10 hodin „nepřímé“ pedagogické činnosti by si mohl samostatně rozvrhnou pedagogický pracovník.
c) Zaměstnavatel byl dal pedagogickému pracovníkovi pokyny, podmínky k rozvržení „nepřímé“ pedagogické činnosti (např. nelze rozvrhovat na sobotu a neděli, nelze rozvrhovat na dobu od 22:00 do 6:00 h).
d) Pedagogický pracovník by si sám rozvrhl část nepřímé pedagogické činnosti a následně by si tuto vykonanou práci vykázal.
Odpověď:
Obecné povinnosti zaměstnavatele
Podle § 22a zákona o pedagogických pracovnících si pedagogický pracovník může rozvrhnout část „nepřímé pedagogické činnosti“.
Přesto je to i nadále zaměstnavatel, který je povinen např.
a) dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (§ 101 odst. 1 zákoníku práce),
b) zajistit dodržování přestávek v práci na jídlo a oddech (§ 88 odst. 1 zákoníku práce),
c) zajistit dodržování nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 a § 90a zákoníku práce), zajistit dodržování nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 92 zákoníku práce),
d) určovat dny, ve kterých pedagogický pracovník vykonává práci, a určovat počet hodin práce vykonané zaměstnancem v jednom dni (§ 81 odst. 1 zákoníku práce).
Činnosti doporučené zaměstnavateli
Proto by měl zaměstnavatel
a) určit dny, ve kterých pedagogický pracovník koná práci pro zaměstnavatele,
b) v každém jednotlivém dni stanovit celkový počet práce konaný v rámci směny (např. 8 hodin, 6 hodin),
c) pedagogickému pracovníkovi sdělit, kdy v jednotlivých pracovních dnech začíná a končí část směny, kterou stanoví zaměstnavatel; z této skutečnosti pak pedagogický pracovník dovodí, kolik hodin práce si v daný den může rozvrhnout samostatně.
Doporučená spolupráce pedagogického pracovníka a zaměstnavatele
I když to není přímo stanoveno zákonem o pedagogických pracovnících, je vhodné, aby pedagogický pracovník prokazatelně (tj. písemně) zaměstnavateli předem sdělil, jak si rozvrhl část směny (od – do).
Zaměstnavatel ověří, že při výkonu práce pedagogickým pracovníkem v části směny rozvržené zaměstnavatelem a části směny rozvržené pedagogickým pracovníkem nebudou porušena pravidla zákoníku práce. V opačném případě upozorní pedagogického pracovníka, že musí část směny rozvrhnout jinak.
Dále zkontroluje, zda si pedagogický pracovník rozvrhl část směny na dobu, která nekoliduje s dobou výkonu práce na základě DPP.
Současně zjistí, zda z rozvržení směny zaměstnavatelem a pedagogickým pracovníkem plynou, nebo neplynou určité „finanční důsledky“ (např. příplatek za rozdělenou směnu).
„Rizika“ zaměstnavatele
- Co zaměstnavatel riskuje, pokud pedagogickému pracovníkovi sdělí jen celkový počet hodin „nepřímé“ pedagogické činnosti, kterou si pedagogický pracovník může samostatně rozvrhnout (např. 10 hodin)? Pedagogický pracovník si může pracovní dobu rozvrhnout tak, že určitý den nebo dny bude překročena maximální délka směny (tj. 12 hodin, viz § 83 zákoníku práce). Zaměstnavatel se to dozví až zpětně z evidence pracovní doby.
- Co zaměstnavatel riskuje, pokud nemá od pedagogického pracovníka „zpětnou vazbu“ o konkrétní době rozvržení části „nepřímé“ pedagogické činnosti v jednotlivých dnech? Pedagogický pracovník (nehledě na sdělená pravidla) si může např. rozvrhnout část pracovní doby tak, že mu nebude poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Případně si může „nepřímou“ pedagogickou činnost chybně rozvrhnout na dobu, ve které koná práci na základě DPP. Zaměstnavatel se to dozví až zpětně z evidence pracovní doby.
